Reklamy sem

Hlasujte pro mě:

Jsem v Sonzpěvačka TU
1.kolo SONC TU
(Kacuzna)
kuju

Souteže pro vás:

1.Kolo SONC TU
Přihláška do SONPísně

Ruším new přezdívku nechám si tu starou

Text k přemíšlení

2. března 2009 v 17:24 |  blbůstky

K přemýšlení Jednoho dne požádala jistá učitelka své žáky,
aby napsali na kus papíru veškerá jména svých spolužáků
a vedle jmen nechali volné místo.
Pak řekla svým žákům, aby přemýšleli,
co je na každém kamarádovi nejmilejší -
- a TO ať napíší vedle jména.
Až po celé hodině byli žáci s tímto úkolem hotoví,
odevzdali listy učitelce a opustili třídu.
O víkendu rozepisovala učitelka pro každého žáka jeden list,
připsala poznámky všech spolužáků a v pondělí rozdala hotovou práci žákům.
Ti se všichni po chvilce čtení usmívali.
"Skutečně?",
slyšela šepot.
"Ani jsem nevěděl/a,
že někomu něco znamenám!"
a "Nevěděl/a jsem,
že druzí mne mají rádi",
to byly komentáře.
Nikdo více o listinách nehovořil.
Učitelka nevěděla,
zda si žáci mezi sebou pověděli o obsahu listin,
zdali o tom se svými rodiči diskutovali,
ale to nevadí.
Cvičení splnilo svůj účel.
Žáci byli spokojeni sami se sebou a s druhými.
Několik let poté jeden z žáků zemřel,
učitelka šla na pohřeb.
V kostele bylo přeplněno dobrými přáteli zesnulého.
Jeden po druhém,
kdo miloval a znal tohoto mladého muže,
se zastavil před rakví,
aby se poklonil.
Učitelka šla jako poslední,
modlila se před rakví -
- tu byla oslovena:
"Vy jste byla Markova učitelka matematiky?",
pokývla:
"ano."
Dále slyšela:
"Marek o Vás často hovořil."
Po pohřbu se shromáždili bývalí spolužáci Markovy -
- i jeho rodiče tu byli- čekali na tento okamžik ...
...."Chceme Vám něco ukázat",
řekl otec a vyndal peněženku.
"Toto se našlo,
když Marek tragicky zahynul.
Mysleli jsme, že to poznáte.
" Z peněženky vytáhl velice opotřebovaný list papíru,
podlepeného,
mnohokráte poskládaného.
Aniž by to učitelka blíže prohlížela,
věděla,
že je to jeden z těch papírů,
kde byla napsána krásná slova jeho spolužáků.
"Chceme Vám tolik poděkovat"
řekla Markova matka.
"Jak vidíte,
Marek si toho vážil.
" Kolem učitelky byli všichni bývalí žáci -
- Charlie se malinko usmívala a řekla:
"Také ještě mám svoji listinu
, je v horním šuplíku mého psacího stolu.
" Manželka Jindřicha řekla:
"Jindřich mne prosil,
abych nalepila listinu do našeho svatebního alba."
"Já mám svoji listinu také ještě",
řekla Monika.
"Je v mém deníku."
Pak sáhla Irena do svého notýsku
a ukázala omšelou listinu ostatním.
"Stále to mám u sebe",
řekla Irena a dodala:
"Myslím,
že jsme si všichni tyto papíry schovali.
" Učitelka byla dojata...
... musela si sednout...
... plakala.
Oplakávala Marka,
myslela na jeho přátele,
kteří Marka už nikdy neuvidí.
Mnohdy zapomínáme ve spolužití s našimi blízkými,
že každý život jednou končí a že nevíme dne ani hodiny.
Proto bychom měli říci lidem,
které milujeme,
o které máme starost,
že jsou něčím zvláštním a důležitým.
Můžeš to vyjádřit i tím,
že pošleš tuto zprávu dál.
Pokud to neuděláš,
propásneš krásnou příležitost učinit něco milého,
krásného.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 EdUsHhQa -tWé SB kTeRé Tě LáFuJe!!! :)) EdUsHhQa -tWé SB kTeRé Tě LáFuJe!!! :)) | Web | 2. března 2009 v 18:25 | Reagovat

JJ tohle je upa hezký :o)

PS: chystám se na Bleskovku, tk tam pak jukni :o)

2 kacuzna (majtel) kacuzna (majtel) | Web | 3. března 2009 v 9:42 | Reagovat

jj

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama